Přeskočit na obsah

Živý dokument · revize 3. 8. 2026

Česká judikatura k umělé inteligenci

64 rozhodnutí českých soudů, ve kterých se řeší umělá inteligence. Od pořádkové pokuty Ústavního soudu za argumentaci neexistujícími judikáty po Copilot, kterým soudy překládají cizí právo. Každé rozhodnutí je otevřené, přečtené a odkazuje na plné znění u oficiálního zdroje.

Stav ověření k 3. 8. 2026

  • Rozhodnutí existuje, ověřeno proti oficiálnímu zdroji64 z 64
  • Popis odpovídá tomu, co v rozhodnutí stojí, ověřeno čtením64 z 64
  • Odkaz na plné znění u oficiálního zdroje64 z 64
  • Soud, datum a spisová značka přeověřeny proti druhé databázi64 z 64
  • Evropský identifikátor judikatury (ECLI)62 z 64
  • Neověřené tvrzení nebo rozhodnutí bez odkazužádné

Co ověření nepřežilo, tady není. Jak stránka vznikla a co se cestou opravilo, je níže; co z toho plyne pro kohokoli, kdo si staví vlastní přehled, je v poznámkách k ověřování. Celý korpus ke stažení jako JSON , ať si ho můžete přebrat sami.

Co z toho plyne

Soud řekl, co musí AI výstup splnit, aby byl důkazem, a chce i prompt

Krajský soud v Hradci Králové neodmítl rozbory vytvořené AI paušálně, ale vyjmenoval podmínky: „musí být i zadání a vstupy, tedy nejen výstupy, zdokumentovány, výstup pak musí být interpretován odborníkem a musí být doložena autenticita a nezměněnost výstupu AI“, a chybět nemá ani verze nástroje. Předložené listiny nic z toho nesplňovaly. Je to nejkonkrétnější česká odpověď na otázku, co s AI výstupem u soudu, a stojí na tom, že se dokládá zadání, ne jenom výsledek.

28 Ad 2/2025-84

Ústavní soud odstupňoval sankci podle toho, kdo podání psal a jak moc pochybil

Advokátovi, který argumentoval dvanácti rozhodnutími, z nichž podstatná část neexistuje, uložil pořádkovou pokutu 25 000 Kč. O jedenáct dní později u nezastoupené stěžovatelky shledal tutéž vadu a pokutu neuložil s ohledem na její sociální a majetkové poměry. Do třetice v květnu 2026 u advokáta, jehož stížnost měla dvě neidentifikovatelné značky a několik nepřiléhavých citací, na možnost pokuty jen upozornil. Vada podání je pokaždé táž, sankce nikoli, a rozdíl dělá jak postavení podatele, tak rozsah vady.

I. ÚS 3004/25 · I. ÚS 3589/25 · II. ÚS 802/26

Na halucinace nesedělo pořádkové opatření, zákon se od ledna 2026 změnil

Krajský soud v Plzni jako jediný vysvětlil, proč pokuta u nezastoupeného účastníka nejde uložit: nepravdivé tvrzení o judikatuře „nelze považovat ani za neuposlechnutí výzvy soudu, ani za uráživé podání“, což byly tehdy jediné dva důvody podle § 44 s. ř. s. Místo toho ukázal na jinou cestu, odmítnutí návrhu a limine pro zjevné zneužití práva, o kterém sám poznamenal, že bude od 1. ledna 2026 v zákoně výslovně. Znění účinné od toho data, tedy tři týdny po rozhodnutí, zná zjevné zneužití práva v obou ustanoveních: v § 46 odst. 1 písm. e) jako důvod odmítnutí návrhu a v § 44 odst. 1 jako důvod pořádkové pokuty do 50 000 Kč.

55 A 71/2025-20

Soudy nekontrolují původ textu, ale jeho obsah

Známky použití AI, kterých si soudy všímají (anglicismy, heslovité věty, nejednotný formát citací), jsou v odůvodněních jen domněnkou o příčině. Důvodem sankce je vždy až to, že soud otevřel citovaná rozhodnutí a zjistil, že neexistují. Detekovat autorství nefunguje, ověřit tvrzení funguje vždy.

I. ÚS 3004/25 · 10 As 81/2026-27

Soud pojmenoval, že model uživateli přitakává, ne jen že si vymýšlí

Insolvenční soud v Hradci Králové poznal AI výstup podle podnadpisu „Judikatura a právní opora pro Vaši pozici“ a závěru „Vaše odpůrčí žaloba má reálnou šanci na úspěch“. Vedle halucinované citace popsal druhou vadu, o které se skoro nemluví: „jazykové modely jsou implicitně nastaveny tak, aby s uživatelem/tazatelem souhlasily a jeho názory podporovaly“. Následek podle soudu není jen vymyšlený judikát, ale procesní cesta, která neexistuje. Spolek se pokusil převzít žalobní oprávnění insolvenčního správce.

15 ICm 1777/2026-16

Nejvyšší správní soud napsal do rozhodnutí „AI slop“

Podle NSS „značná část podání není věcnou polemikou s posouzením krajského soudu, nýbrž se jedná o text patrně generovaný pomocí umělé inteligence (AI), s jehož revizí si advokát nedal valnou práci“. Vygenerovaný „AI slop“ pak soud podle svých slov důkladně prozkoumal.

10 As 81/2026-27

Vadné AI výstupy nejsou jen problém účastníků, dělají to i úřady

Halucinované nebo nepřiléhavé citace se objevily v argumentaci správního orgánu nejméně dvakrát, jednou přímo Ministerstva spravedlnosti. Krajský soud v Praze v jednom z těch případů výslovně recipoval usnesení Ústavního soudu a pořádkovou pokutu zvažoval, neuložil ji jen kvůli abnormálnímu zatížení úřadu a do budoucna varoval. Ministerstvo vnitra zase založilo do spisu jako podklad o zemi původu dokument generovaný AI a soud mu upřel důvěryhodnost i ověřitelnost.

3 A 172/2025-67 · 54 A 68/2024-68 · 21 Az 22/2025-26

Argument „psala to umělá inteligence“ použil i úřad a nepomohl si

Nejvyšší státní zastupitelství se proti žalobě bránilo mimo jiné tím, že vykazuje znaky textu generovaného AI, a odkázalo se na katalog těch znaků z rozhodnutí Ústavního soudu a NSS. Doložilo i konkrétní neexistující spisové značky. Městský soud v Praze přesto obě správní rozhodnutí zrušil, protože úřad neodůvodnil, čím právě tato žádost o informace naplňuje zneužití práva. Kdo staví obranu na tom, jak protistrana text pořídila, může spor prohrát i s pravdivou domněnkou.

8 A 179/2025-38

Dostupnost AI umí hrát i proti účastníkovi

Většina přehledu je o tom, jak AI důvěryhodnost snižuje. Dvakrát to funguje obráceně. Podle Krajského soudu v Českých Budějovicích schopnost AI zpracovat PDF snižuje laťku, kterou musí úřad splnit u strojově čitelných dat. A podle NSS není jazyková bariéra mezi vyhoštěným cizincem a advokátem závažnou újmou, protože „v době velmi rychle se vyvíjejících technologií a umělé inteligence není přeložení z češtiny do vietnamského jazyka a opačně problémem“.

61 A 27/2025-28 · 5 Azs 84/2026-36

U deepfake platí, že paušální podezření nestačí, a to i když ho vysloví soud

Obecná možnost AI manipulace bez konkrétních indicií není relevantní námitkou, jinak by šlo zpochybnit jakýkoli obrazový důkaz. Zajímavý je opačný případ: krajský soud sám odmítl fotografii mimo jiné s úvahou, že „mohla být upravena pomocí umělé inteligence“, a stěžovatel to označil za zcela nepodložené.

8 A 39/2025-42 · IV. ÚS 2596/24

Soudy samy AI běžně používají a Ministerstvo spravedlnosti jim k tomu dalo nástroj

Copilot mají soudy podle vlastních slov „oficiálně k dispozici jako nástroj tzv. umělé inteligence“ a překládají jím cizojazyčné právní pasáže, včetně dokazování, nejen orientačně. NSS k tomu dovodil, že strojový překlad listin sám o sobě nezakládá nepřezkoumatelnost ani zásah do práv účastníka.

18 A 84/2022-297 · 5 Azs 95/2025-42

Nejvyšší soud AI dosud neřešil a AI Act zatím nedorazil k Ústavnímu soudu

Databáze NS obsahuje devět AI zásahů, ale ani v jednom soud AI neřeší jako právní otázku: je to buď šum, nebo argumentace stran. V žádné právní větě ani hesle NS pojem AI není. Pořádkovou pokutu Ústavního soudu za neexistující judikaturu už NS cituje dvakrát, v obou případech ale kvůli něčemu jinému, totiž jako oporu pro tezi, že obviněný je povinně zastoupen obhájcem proto, aby jeho práva hájil někdo kvalifikovaný. AI Act má zatím jediné české rozhodnutí, povolení biometrické identifikace na letišti.

30 Cdo 409/2026 · 4 Tdo 507/2026 · 0 Nc 1001/2025-25

Rozhodnutí

Řazeno podle instance, uvnitř chronologicky, ať je vidět vývoj. Písmeno u každého záznamu říká, jak silně v něm AI figuruje: A je právní problém, B procesní nebo důkazní nástroj, C jen okrajově (strojový překlad, automatizace), D pouhé skutkové pozadí.

AI Act, biometrie a izolovaný systém

první nalezené české rozhodnutí, které přímo pracuje s AI Actem a českou implementační úpravou izolovaného systému. Věcně jde o povolovací režim pro vzdálenou biometrickou identifikaci fyzických osob v reálném čase v prostoru mezinárodního letiště.

Ověřený právní základ: § 39a a § 39b zákona č. 110/2019 Sb. v Legal-To-Code KB definují izolovaný systém jako AI systém podle čl. 3 bodu 42 nařízení (EU) 2024/1689 a vyžadují předchozí písemné povolení předsedy senátu vrchního soudu. Soudce posuzuje nezbytnost, přiměřenost, územní a časové omezení, dopady na základní práva a povolení lze vydat nejdéle na 12 měsíců.

Právní zdroje: [§ 39a zákona č. 110/2019 Sb.](https://www.e-sbirka.cz/sb/110-2019/§39a), [§ 39b zákona č. 110/2019 Sb.](https://www.e-sbirka.cz/sb/110-2019/§39b), [nařízení (EU) 2024/1689](https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj).

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:VSPH:2025:0.Nc.1001.2025.25

ChatGPT a generativní AI jako důkaz

stěžovatel nesouhlasil s definicí církve podle českého právního řádu a na několika desítkách stran předložil definice převzaté ze Stanford Encyclopedia of Philosophy, anglické Wikipedie a nástroje umělé inteligence Deepseek. Ústavní soud stížnost odmítl.

Význam: příklad AI jako tvrzeného pramene výkladu pojmu, tedy vedle linie „AI jako důkaz“ i linie „AI jako autorita“. Zařazuji jako doklad, ne jako rozhodnutí tvořící pravidlo.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:4.US.1081.25.1

soud řešil použití ChatGPT v informační věci. Dovodil, že veřejně dostupný jazykový model nemůže sám o sobě přispět ke zjištění skutkového stavu, protože jeho odpovědi nejsou spolehlivým zdrojem pravdy a mohou obsahovat smyšlené nebo neexistující odkazy. Pokud je pravdivost ověřena jinde, důkazem je tento jiný zdroj, nikoli odpověď ChatGPT.

Význam: praktický základ české linie „LLM není důkaz pravdivosti“.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2023:10.A.99.2023.73

Nejsilnější české rozhodnutí k AI jako důkazu. Žalobce ve sporu o stupeň invalidity předložil při jednání rozbory posudků vytvořené umělou inteligencí. Soud je neodmítl paušálně, ale stanovil podmínky, za kterých by výstup AI důkazem být mohl: „rozbor provedený AI může být důkazem, ale není automaticky považován za důkaz plnohodnotný. Aby však vůbec za důkaz mohl být považován, musí být i zadání a vstupy, tedy nejen výstupy, zdokumentovány, výstup pak musí být interpretován odborníkem a musí být doložena autenticita a nezměněnost výstupu AI.“ Předložené listiny to nesplňovaly, protože nebylo zřejmé, jak byl rozbor proveden, chyběl komentář odborníka, nešlo ověřit autenticitu a nebyla zřejmá ani verze nástroje.

Význam: Čtyři podmínky, které soud vyjmenoval, jsou nejkonkrétnější česká odpověď na otázku, co musí AI výstup splnit, aby ho soud vzal. Podstatný je požadavek, aby bylo zdokumentováno zadání, tedy prompt, ne jen výsledek. Kdo podává k soudu rozbor od AI, má tady návod. Soud dodal, že „je rovněž všeobecně známo, že AI může být náchylná k chybám či různému zkreslení“.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSHK:2025:28.Ad.2.2025.84

soud navázal na 10 A 99/2023. Výstup ChatGPT nepovažoval za spolehlivý důkaz, že povinný subjekt měl být schopen informace vyhledat jinak; argument požadavkem na AI vyhledání označil za lichý.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2025:18.A.11.2025.45

soud zohlednil, že odpověď ChatGPT závisí na promptu, personalizaci, předchozím kontextu a modelové verzi. Výstup z neplacené verze GPT-5 nepovažoval za konkrétní důkaz k technické možnosti vyhledání informací úřadem.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2025:11.A.35.2025.30

Ve sporu o vrácení daru žalobce tvrdil, že žalovaná zneužila jeho poúrazové narušení kognitivních funkcí, a k důkazu předložil výtisk obrazovky s textem, který sám označil jako „generativní popis (AI)“. Odvolací soud důkaz neprovedl a odůvodnil to věcně: podstatné je, jak porucha ovlivňuje chování konkrétní osoby, „nikoli obecná definice vztahující se k obecným důsledkům“.

Význam: Vada AI výstupu tu není v halucinaci, ale v obecnosti. AI popíše, co porucha typicky způsobuje, jenže dokazovat se má stav konkrétního člověka. To je jiný důvod odmítnutí než u vymyšlené judikatury a v přehledu zatím jediný svého druhu.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:KSBR:2025:58.Co.99.2024.1

Ministerstvo vnitra založilo do správního spisu jako podklad o zemi původu dokument generovaný umělou inteligencí. Soud: „Ve správním spisu je založen dokument s názvem ‚Profese soudního exekutora v Moldavsku‘. Ten je zjevně založen na odpovědích umělé inteligence, jak je z jeho nadpisu patrno. Dle názoru soudu takový podklad postrádá potřebnou míru důvěryhodnosti a ověřitelnosti. Závěr žalovaného, který se o tento podklad opírá, proto nemá oporu ve spisu.“

Význam: Zrcadlový případ k advokátům s halucinovanými citacemi: tentokrát AI výstup do spisu vložil sám správní orgán a soud mu upřel důvěryhodnost. Na výsledku to nic nezměnilo, protože žalobce byl shledán nevěrohodným z jiných důvodů.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2025:21.Az.22.2025.26

Nešlo o argumentaci. Žalobkyně předložila „rozbor ChatGPT“ mezi listinnými důkazy a soud jej neprovedl: „Žalobkyně v průběhu řízení předložila značné množství listinných důkazů, které však s předmětem řízení nesouvisí… Jedná se o […] a rozbor ChatGPT.“ Je to tedy další doklad soudu odmítajícího AI výstup jako důkaz, což posiluje tezi sekce 2.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSCK:2025:7.C.334.2024.1

AI-generovaná podání a halucinované citace

advokát podal ústavní stížnost proti usnesení NSS č. j. 10 Azs 113/2025-40 a argumentoval dvanácti rozhodnutími Ústavního soudu a ESLP. Soud zjistil, že „podstatná část z těchto rozhodnutí vůbec neexistuje a část je povinným hrubě dezinterpretována“, a uložil advokátovi pořádkovou pokutu 25 000 Kč podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu za hrubé ztěžování postupu řízení.

Význam: **nejvýraznější ověřené české rozhodnutí k odpovědnosti za AI-generované podání a jediné, kde padla sankce.** Ústavní soud zde používá pojem „halucinující argumentace umělé inteligence“. Metodicky podstatné je, na čem rozhodnutí stojí: známky použití AI (anglicismus, neúplné heslovité věty, nejednotný formát citací, nerozpoznání rozdílu mezi nálezem a usnesením) jsou v odůvodnění jen domněnkou o příčině. Důvodem pokuty je to, že soud „pečlivě ověřil, zda skutečně existují rozhodnutí, která povinný k argumentaci použil“, a zjistil, že neexistují. Soud kontroloval obsah, nikoli původ textu. Sám přitom mluví o „zdánlivě bezvadné ústavní stížnosti“, tedy o podání, na kterém není vada znát.

Klíčová věta (bod 7): „Není podstatné, s pomocí jakých osob či nástrojů advokáti zpracují podání k soudu. Jako profesionálové znalí práva ovšem přebírají za podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci umělé inteligence, byla-li při vytvoření podání použita.“

Jak věc dopadla: Pokuta padla za podání, ne za výsledek sporu. Vytčenou vadu bylo možné odstranit a stěžovatel ji odstranil, takže Ústavní soud o téže ústavní stížnosti rozhodl znovu 30. 1. 2026 (ECLI:CZ:US:2026:1.US.3004.25.2) a odmítl ji jako zjevně neopodstatněnou se slovy „Ústavní stížnost, jakkoli argumentačně obsáhlá, je zjevně neopodstatněná“. O umělé inteligenci ani o pokutě v druhém usnesení není zmínka.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:1.US.3004.25.1

o jedenáct dnů později tentýž soud odmítl ústavní stížnost pro nenaplnění formálních podmínek a k tomu dodal, že „podání stěžovatelky vykazuje zjevné rysy sepsání za pomoci umělé inteligence (formátování a stylistická úprava, ale také odkaz na nepřiléhavou judikaturu nebo fabulace závěrů, které z uváděných rozhodnutí neplynou)“. S přihlédnutím k sociální a majetkové situaci stěžovatelky pořádkovou pokutu neuložil.

Význam: protipól k I. ÚS 3004/25. Vada podání je táž, sankce nikoli. Ústavní soud tím odstupňoval odpovědnost podle postavení podatele, což je vodítko pro výklad § 61 zákona o Ústavním soudu u AI-generovaných podání. Formulace „fabulace závěrů, které z uváděných rozhodnutí neplynou“ navíc pojmenovává tu obtížnější vadu: citace existuje, míří na skutečné rozhodnutí a jen netvrdí, co se jí přisuzuje.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:1.US.3589.25.1

Ústavní stížnost proti zamítnutí návrhu na zastavení osmnáct let bezvýsledné exekuce pro 19 529 Kč. Soud ji odmítl jako zjevně neopodstatněnou pro bagatelnost a teprve v závěru popsal, co našel v podání advokáta: u některých odkazů se „nepodařilo identifikovat odpovídající rozhodnutí“, u jiných rozhodnutí pod uvedenou značkou existuje, ale „jeho předmět ani odůvodnění neodpovídají tvrzenému obsahu“, a závěry nelze dovodit ani při zohlednění podobných spisových značek. Pořádkovou pokutu neuložil, jen připomněl, že ji podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu uložit lze.

Význam: Třetí bod na škále, kterou Ústavní soud staví od prosince 2025. U advokáta pokuta 25 000 Kč (I. ÚS 3004/25), u nezastoupené stěžovatelky žádná se zřetelem k jejím poměrům (I. ÚS 3589/25), tady advokát a přesto jen upozornění. Rozdíl proti prvnímu případu je v rozsahu vady: tam neexistovala podstatná část z dvanácti rozhodnutí, tady jde o dvě neidentifikovatelné značky a několik nepřiléhavých. Soud přitom o umělé inteligenci nemluví vůbec, popisuje jen vady citací a odkazuje na I. ÚS 3004/25 jako na precedens k § 61.

Jak soud popsal I. ÚS 3004/25 zpětně: „tento postup Ústavní soud již v usnesení sp. zn. I. ÚS 3004/25 ze dne 1. 12. 2025 uplatnil vůči právnímu zástupci, který soudu předložil podání zatížené neexistujícími či hrubě dezinterpretovanými prameny a zjevnými znaky nedostatečné kontroly.“

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2026:2.US.802.26.1

NSS, 3 As 34/2025-80 15. 10. 2025 B

Nejstarší článek české linie o vymyšlené judikatuře a jediný, kde soud sáhl po nákladech místo pokuty. Účastník prostřednictvím zástupce doslova citoval výňatky z devíti rozhodnutí NSS a čtyř nálezů Ústavního soudu. Soud je prověřil všechny: „Soud všechny tyto citace ověřil a došel k jednoznačnému závěru, že ani jedna z nich se v odkazovaných rozhodnutích nenachází.“ Čtyři z odkazovaných rozhodnutí (7 As 172/2019, 1 As 125/2019, 1 As 76/2020 a II. ÚS 1516/14) navíc „dokonce vůbec neexistují“. Sankcí nebyla pořádková pokuta, ale odepření náhrady nákladů: „Ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv, soud tyto ve svém souhrnu nepovažoval pro danou věc za jakkoliv přínosné, a náklady na jejich vznik proto nemohl posoudit jako důvodně vynaložené.“

Význam: Třetí cesta, jak soud na vymyšlenou judikaturu reaguje. Ústavní soud dal pořádkovou pokutu (I. ÚS 3004/25), desátý senát NSS důrazné varování (10 As 81/2026-27), tady se to promítlo do nákladů řízení, tedy přímo do peněz zástupce. NSS na tenhle rozsudek sám odkazuje jako na oporu pro odpovědnost za halucinující argumentaci AI. Předsedkyní senátu byla Mgr. Lenka Krupičková.

Soud v celém rozsudku ani jednou nenapíše „AI“, „umělá inteligence“ ani „halucinace“. Formulaci volí záměrně opatrně: „Ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv“. Autorství tedy neurčuje, řeší vymyšlené citace bez ohledu na to, kdo nebo co je vyrobil. Jako AI judikatura ho čte až NSS v 10 As 81/2026-27.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:3.As.34.2025.80

účastník bez právního zastoupení uvedl, že žaloba byla sepsána podle internetového vzoru a s pomocí AI. NSS z toho samotného nedovodil neschopnost účastníka formulovat procesní úkony.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:7.As.194.2025.14

Rozhodnutí, kterým NSS uvedl do českého soudního jazyka pojem „AI slop“. Desátý senát v bodě [20]: „Značná část podání totiž není věcnou polemikou s posouzením krajského soudu, nýbrž se jedná o text patrně generovaný pomocí umělé inteligence (AI), s jehož revizí si advokát nedal valnou práci.“ Soud pak prošel citovanou judikaturu kus po kuse a našel čtyři různé vady: rozhodnutí, která se věci vůbec netýkají; správnou spisovou značku s vymyšleným datem (7 As 268/2023-32 byl vydán 31. 1. 2024, ne 27. 10. 2022); rozhodnutí přiřčené NSS, které ve skutečnosti vydal Krajský soud v Brně; a judikát, který neexistuje vůbec („Rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2010, čj. 1 As 64/2010-128, neexistuje.“). Stížnost NSS zamítl jako nedůvodnou podle § 110 odst. 1 s. ř. s., pořádkovou pokutu neuložil, ale zástupce varoval: „NSS tedy Mgr. Mandíka důrazně vyzývá, aby se napříště vyvaroval takového ledabylého postupu.“

Význam: Nejsilnější česká věta o profesní odpovědnosti za AI výstup: „profesionálové znalí práva přebírají za svá podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci AI, byla-li při tvorbě podání použita“. NSS ji opírá o 3 As 34/2025-80 a o pokutu Ústavního soudu v I. ÚS 3004/25, čímž ty tři věci spojuje do jedné linie. Pozor na vadu, kterou přehlíží i tisk: nejde jen o „neexistuje“ nebo „netýká se“, ale i o SPRÁVNOU spisovou značku se špatným datem a o špatně určený soud. To jsou vady, které kontrola pouhé existence judikátu nechytí.

Definice AI slop podle soudu: Rozhodnutí má u pojmu poznámku pod čarou, což je u soudního slangu neobvyklé: „Slangový výraz pro nekvalitní obsah masově generovaný umělou inteligencí bez tvůrčího záměru, obsahové hloubky a často i bez ohledu na faktickou správnost.“ Soud k ní připojil odkaz na aidetem.cz. Překlady typu „pomyje“ nebo „šlichta“, které se objevily v tisku, v rozhodnutí nejsou.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:10.As.81.2026.27

Zastupitel obce se sám, bez advokáta, domáhal zveřejnění příspěvku v obecním zpravodaji a opřel žalobu o judikaturu, která „přímo a beze zbytku“ řešila rozhodné otázky. Soud si ji otevřel: „žádné z citovaných rozhodnutí neexistuje v podobě citované žalobcem“. U tří spisových značek existuje rozhodnutí, ale o něčem jiném (dvakrát dopravní přestupek), čtvrtou nelze dohledat vůbec. Žalobu soud odmítl z jiného důvodu, totiž pro nedostatek pravomoci správního soudu, a otázce halucinací věnoval samostatný oddíl s nadpisem „K použití halucinací o rozsudcích“.

Význam: **Jediné rozhodnutí v přehledu, které vysvětluje, proč pořádková pokuta nesedí, a nabízí místo ní jinou cestu.** Soud odlišil svou situaci od Ústavního soudu: „jejím adresátem byl advokát, který zjevně porušil svou povinnost v řízení s povinným advokátním zastoupením. To není případ žalobce.“ A dodal, že nepravdivé tvrzení o judikatuře „nelze považovat ani za neuposlechnutí výzvy soudu, ani za uráživé podání“, takže skutková podstata podle § 44 s. ř. s. naplněna není. Cesta, kterou naznačil, je odmítnutí a limine: „Ve flagrantních případech uvádění nepravd či lží o existující judikatuře lze vycházet z toho, že nejde o návrh vážně míněný. Má být proto a limine odmítnut pro zjevné zneužití práva.“ Slovo „AI“ v rozhodnutí nepadne ani jednou, soud píše jen „Lze si snadno představit, jak k této situaci došlo.“

Vymyšlené a dezinterpretované jsou stejně vážné: „zdejší soud neshledává zásadní kvalitativní rozdíl mezi tím, kdy účastník řízení předloží odkazy na vymyšlené judikáty, a kdy předloží odkazy na dezinterpretované judikáty. První varianta je na první pohled sice vážnější, druhá je však v praxi mnohem častější i náročnější na odhalení.“

Co se změnilo po vydání: Soud vážil jen dva důvody pořádkové pokuty, které § 44 odst. 1 s. ř. s. v odůvodnění jmenuje. Znění účinné od 1. 1. 2026, tedy tři týdny po tomto rozhodnutí, zná i třetí: podání, „které sleduje zjevné zneužití práva“, s pokutou do 50 000 Kč. Odmítnutí návrhu pro zjevné zneužití práva podle § 46 odst. 1 písm. e) s. ř. s., na které soud odkazoval jako na budoucí úpravu, je od téhož data účinné. Obojí ověřeno proti znění soudního řádu správního ke dni 1. 1. 2026 v knihovně Legal-To-Code.

Jak to soud řekl žalobci: „žalobce přicházející k soudu se zjevnými nepravdami již od počátku oslabuje svou důvěryhodnost („mydlí pod sebou schody“ po kterých zároveň stoupá)“.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPL:2025:55.A.71.2025.20

Nešlo o podání účastníka, ale o **vyjádření žalovaného správního orgánu**. Neexistující judikatura v něm není žádná (slovo „neexist“ se v rozhodnutí nevyskytuje ani jednou), soud si odkazovanou judikaturu dohledal a v hranatých závorkách opravil chybná čísla listů. Vada byla dvojí: chybná čísla jednací a věcná nepřiléhavost. Soud uvedl, že „vyjádření žalovaného vykazuje charakteristiky výtvoru tzv. umělé inteligence, což by samo o sobě ještě nevadilo. Problémem je ale to, že nebyl podroben opravdové kontrole před odesláním.“

Význam: **první doložená recepce I. ÚS 3004/25 nižším soudem**, tedy důkaz, že to usnesení je živé právo, ne ojedinělý exces. Zároveň druhý případ AI vad v argumentaci správního orgánu (vedle MS Praha, 3 A 172/2025-67), takže nejde o singularitu. A metodicky: ukazuje, že *neexistující* citaci je nutné odlišovat od *nepřiléhavé* citace se správným rozhodnutím. Soudy to rozlišují.

Recepce I. ÚS 3004/25: soud výslovně připomněl usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 12. 2025, sp. zn. I. ÚS 3004/25, „který takovou nedbalost ‚pisatele‘ podání a jí vyvolané zcela zbytečné zatížení soudu potrestal pořádkovou pokutou ve výši 25 000 Kč“. Pokutu neuložil jen proto, že „žalovaný byl v uvedenou dobu abnormálně zatížen“, a do budoucna ho varoval.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPH:2026:54.A.68.2024.68

u profesionálně zastoupeného účastníka soud kritizoval opakované chyby a citace neexistujících rozhodnutí, které s vysokou pravděpodobností vznikly AI zpracováním. Akcentoval očekávanou odbornou úroveň advokátního podání.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:3.Ad.11.2025.130

soud konstatoval, že odkazy na údajná rozhodnutí NSS ve správním rozhodnutí byly zřejmě vyhledány AI, ale neodpovídaly realitě: uvedené spisové značky neexistovaly nebo vedly k jiným věcem.

Význam: důležité tím, že AI-halucinované citace se objevily v argumentaci správního orgánu, nejen v podání účastníka.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:3.A.172.2025.67

Nejvyšší státní zastupitelství se v řízení o žalobě proti odepření informací bránilo mimo jiné tím, že žaloba „vykazuje znaky textu generovaného umělou inteligencí“, a odkázalo na 3 As 34/2025-80 a na I. ÚS 3004/25 jako na katalog těch znaků. Doložilo i konkrétní vady: pod sp. zn. 8 As 57/2012 je usnesení v jiné věci, sp. zn. 8 As 150/2014 není evidována, 6 As 68/2019 se zneužití práva netýká. Soud přesto oběma rozhodnutím vyhověl a zrušil je pro nepřezkoumatelnost, protože orgány neodůvodnily, čím právě tato žádost o informace naplňuje zneužití práva.

Význam: **První případ, kdy argument „psala to umělá inteligence“ použil orgán veřejné moci proti občanovi, a nepomohl mu.** Soud se k němu vyjádřil jedinou větou v bodě 35 a věcně dal za pravdu žalobci. Praktický závěr je stejný jako u ostatních rozhodnutí v této sekci, jen z opačné strany: znaky autorství samy nerozhodují, rozhoduje obsah. Kdo staví obranu na tom, jak protistrana text pořídila, místo na tom, co tvrdí, může spor prohrát i s pravdivou domněnkou.

Proč žalovaný neuspěl: Vady citací nezhojily to, co soudu chybělo u správních orgánů: „ve vztahu ke „kvalitativnímu“ posouzení jak prvostupňové rozhodnutí povinného subjektu, tak napadené rozhodnutí žalovaného postrádá konkrétní zdůvodnění“. Zákaz zneužití práva je podle soudu prostředek ultima ratio a obecný odkaz na dřívější řízení s týmž žadatelem nestačí.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:8.A.179.2025.38

Zapsaný spolek podal v insolvenčním řízení odpůrčí žalobu, na kterou je aktivně legitimován jen insolvenční správce, a na výzvu soudu odpověděl podáním, o němž soud napsal: „Podání nese jasné znaky toho, že jde o výstup z AI, resp. její odpověď na dotaz či zadání žalobkyně.“ Poznal to podle struktury a dikce, jmenovitě podle podnadpisu „Judikatura a právní opora pro Vaši pozici“ a podle závěru „Vaše odpůrčí žaloba má reálnou šanci na úspěch“. Halucinace našel jednu: rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1415/2020 neexistuje, citovaná věta je z rozsudku 24 Cdo 1415/2020 ze dne 31. 8. 2021 a je z jiného kontextu. Žalobu odmítl pro nedostatek aktivní legitimace.

Význam: **První české rozhodnutí, které jako vadu pojmenovává servilitu jazykových modelů, ne jen halucinace.** Soud píše, že „jazykové modely jsou implicitně nastaveny tak, aby s uživatelem/tazatelem souhlasily a jeho názory podporovaly“, a že to v kombinaci s halucinacemi vede k „vršení tvrzení a konstatování následných procesních požadavků bez souvislosti s typem řízení“. To je jiná vada než neexistující citace: model potvrdí uživateli i procesní cestu, která neexistuje. Přesně to se stalo, spolek se pokusil převzít žalobní oprávnění insolvenčního správce. Soud zároveň odděluje původ textu od jeho posouzení: „Způsob zpracování podání samozřejmě nemůže mít a nemá vliv na práci soudu.“ Žádnou sankci neuložil, žalobkyně není advokát.

Halucinace, kterou kontrola existence nechytí: Značka 29 Cdo 1415/2020 je o jeden senát vedle skutečné 24 Cdo 1415/2020. Kdo ověřuje jen to, že „nějaké rozhodnutí s tímhle číslem existuje“, projde. Věta v citovaném rozsudku skutečně je, jen se týká odporovatelnosti podle občanského zákoníku ve znění do 29. 12. 2016, ne aktivní legitimace věřitele k incidenční odpůrčí žalobě.

Insolvenční spis: Incidenční spor 15 ICm 1777/2026 v insolvenční věci KSHK 33 INS 8939/2025, oddíl C7, dokument 5. Rozhodl soudce Mgr. Ondřej Kubát.

Otevřít plné znění rozhodnutí ISIR (insolvenční rejstřík) ECLI:CZ:KSHK:2026:INS.8939.2025.C7.5

Jediná zmínka AI v celém rozhodnutí je závorka v úvodní rekapitulaci: „Žalobou ze dne 15. 7. 2025 (zřejmě sepsané umělou inteligencí) se žalobce domáhal…“ Soud o kvalitě podání ani o dopadu AI neříká nic a žalobu zamítl z důvodu zcela nesouvisejícího (žalobce byl podnikatel čerpající podnikatelský úvěr, neuspěl proto se spotřebitelskou argumentací). Doklad rozšíření jevu, nikoli závěr o kvalitě podání.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSPH03:2025:17.C.199.2025.1

Veřejná správa, informační žádosti a cloudová AI

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti rozsudku NSS 6 As 141/2025-39 a navazujícímu rozhodnutí Městského soudu v Praze. AI není jádrem ústavněprávního závěru, ale jde o ústavní endpoint stejné informační věci.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2026:1.US.915.26.1

věc se týkala úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání podle zákona č. 106/1999 Sb. Městský soud v předchozím řízení rozebíral, proč nelze po povinném subjektu požadovat volně dostupné cloudové AI nástroje pro zpracování správních spisů: data ze správního řízení nejsou veřejná a nelze je zasílat mimo kontrolu správního orgánu. NSS současně uvedl, že úvahy o konkrétních AI/cloud řešeních byly pro výsledek nadbytečné, protože požadovanou funkcionalitu úřad neměl a nebyla nezbytná pro jeho běžnou činnost.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:6.As.141.2025.39

Spor o to, zda PDF splňuje požadavek strojově čitelného formátu podle § 3a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Soud v bodě 35: „V dnešní době je přitom obecně známou skutečností, že moderní a běžně dostupné modely umělé inteligence jsou schopné zpracovat celou škálu různých formátů. Vedle obsahové analýzy umožňují při zadání správného příkazu (promptu) i vytváření databází.“ Proto neshledal důvod, proč by s poskytnutým PDF nešlo přímo pracovat, „a to eventuálně i s využitím modelů umělé inteligence“.

Význam: Opačná polarita než zbytek přehledu. Jinde AI důvěryhodnost snižuje, tady schopnost AI zpracovat formát snižuje laťku, kterou musí úřad splnit u otevřených dat. Stojí za sledování: pokud se ta úvaha ujme, dostupnost AI by mohla zužovat povinnosti veřejné správy vůči občanovi.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz

Automatizované modely, AI a úvěruschopnost

podnikatelský úvěrový proces probíhal přes aplikaci s „omezená umělá inteligence v aplikaci“, která nabízela výši úvěru a generovala úvěrovou smlouvu; „proces vyhodnocování prováděla umělá inteligence žalované a schválila pouze 3 000 Kč na 14 dní“. Rozhodnutí je významné jako faktický popis automatizovaného úvěrového procesu, nikoli jako závěr k § 86: soud žalobu zamítl proto, že žalobkyni nepřiznal status spotřebitele.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSPH03:2024:17.C.162.2024.1

**B** pro celou sérii (nikoli A). Nosným důvodem žádného z devíti rozhodnutí není AI, ale neposouzení konkrétních příjmů a výdajů a z toho plynoucí absolutní neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. AI věta je přívěsek k tomuto závěru.

Význam: **devět rozhodnutí zde má důkazní váhu jedné šablony jednoho okresního soudu**, ne devíti nezávislých soudních úvah. Kdo z toho chce dovozovat judikaturní linii k AI a úvěruschopnosti, staví na jednom textu.

Jeden šablonový odstavec vložený do 9 rozhodnutí, ne 9 nezávislých úvah. Táž gramatická chyba je v 8 z 9. Důkazní váha jedné šablony jednoho okresního soudu.

Otevřít plné znění rozhodnutí rozhodnuti.justice.cz

Deepfake, AI manipulace a autenticita důkazů

krajský soud odmítl fotografii hematomů jako nevěrohodný důkaz mimo jiné s úvahou, že „navíc mohla být upravena pomocí umělé inteligence“. Stěžovatel proti tomu namítal, že „úvahy soudu o možném využití umělé inteligence jsou zcela nepodložené“ a že krajský soud neměl odbornost posoudit barvu hematomů na fotografii sám.

Význam: deepfake linie na ústavní úrovni a zároveň v opačném gardu než zbytek této sekce. Jinde AI manipulaci namítá účastník a soud ji bez konkrétních indicií odmítá. Zde s možnou AI úpravou argumentoval sám soud, aby zpochybnil důkaz. Ukazuje, že paušální podezření na AI je vada bez ohledu na to, kdo je vysloví.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:4.US.2596.24.1

Nezletilý upravoval pomocí umělé inteligence fotografie spolužaček do podoby aktů. Škola to oznámila a OSPOD ho zařadil do evidence ohrožených dětí podle § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, soud zásah aproboval. Z oznámení školy, jak je rekapituluje soud: „žalobce upravoval fotky spolužaček pomocí umělé inteligence, která fotky změnila tak, že dívky měly obnažené tělo“.

Význam: Zatím jediné rozhodnutí, jehož předmětem je samo jednání s AI, ne AI jako nástroj v řízení. Bez AI ta věc neexistuje. Soud ale žádnou AI-specifickou úvahu nevede, jednání hodnotí obecně jako záležitost s prvky trestného činu, a ve vlastním posouzení slovo AI nepoužije ani jednou. Navazující žalobu matky soud odmítl (29 A 52/2024-24, procesní).

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSBR:2025:29.A.76.2024.61

soud výslovně připustil, že rozvoj AI bude od soudů stále častěji vyžadovat posuzování, zda fotografický důkaz není deepfake. V konkrétní věci ale fotografie pocházely z doby, kdy podobné nástroje nebyly široce dostupné, a správní orgán nemusel řešit hypotetickou manipulaci bez konkrétních indicií.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSUL:2025:141.A.3.2025.118

AI/Copilot/eTranslation jako pracovní nástroj soudu nebo orgánu

Závěr, že „žalovaná přitom nepochybila, pokud vycházela ze strojového překladu výpisu z ruského obchodního rejstříku“, **není závěrem NSS**. Je to rekapitulace názoru městského soudu: leží v bodě [4], který začíná slovy „Městský soud dále uvedl, že…“, zatímco vlastní posouzení NSS začíná až bodem [14]. Strojový překlad nebyl mezi kasačními námitkami a NSS ho vůbec nepřezkoumával. Zamítnutí kasační stížnosti není aprobací bodu, který nikdo nenamítal.

Metodická poznámka: tohle je učebnicová ukázka vady, o které je celý tento přehled. Rekapitulační pasáž není názor soudu, a AI-generovaná rešerše ji vydala za závěr NSS.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:7.As.308.2024.55

navazující kasační věc, kde byla namítána opora soudu o AI/strojové překlady namísto úředního překladu. Zařazeno jako součást linie strojového překladu, nikoli jako generativní AI důkaz.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:5.Azs.95.2025.42

U krátkodobého víza rodinného příslušníka občana EU se posuzovalo kritérium společného komunikačního jazyka jako indicie účelového manželství. Stěžovatel namítal, že dostupnost AI překladu váhu toho kritéria snižuje. NSS: „Není důvodná ani kasační námitka, že možnost využívání umělé inteligence snižuje váhu kritéria společného komunikačního jazyka. Žalovaný stěžovateli nevytknul to, že by při komunikaci s manželkou používal překladač či jinou umělou inteligenci.“

Význam: První případ, kdy NSS věcně vypořádal argument postavený na dostupnosti AI, a odmítl ho.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:9.Azs.30.2025.42

U odkladného účinku kasační stížnosti proti správnímu vyhoštění NSS v bodě [11] dovodil, že jazyková bariéra mezi vyhoštěným cizincem a jeho advokátem není závažnou újmou: „V době velmi rychle se vyvíjejících technologií a umělé inteligence není přeložení z češtiny do vietnamského jazyka a opačně problémem, zvláště při písemné (mailové) komunikaci“.

Význam: Doplňuje 9 Azs 30/2025-42 do dvojice o AI překladu v cizinecké agendě. Tam AI argument účastníka neprošel, tady dostupnost AI hraje proti účastníkovi. Obojí je vlastní úvaha NSS.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:5.Azs.84.2026.36

soud uvedl, že Ministerstvo spravedlnosti zpřístupnilo soudům Copilot jako AI nástroj; pro krátké pasáže zahraničního práva považoval překlad pomocí více nástrojů za dostatečný, pokud mezi překlady nebyly nesrovnalosti a nebyl třeba úřední překlad.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:9.A.66.2022.308

AI ve vzdělávání

Není to disciplinární věc. Předmětem řízení je přezkum ukončení studia pro **uplynutí maximální doby studia** podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách (to sousloví je v rozsudku 13×). Nepravomocné vyloučení pro užití AI a plagiátorství proběhlo v odděleném disciplinárním řízení a soud ho zmiňuje jen jako kulisu v bodě 2. AI otázku výslovně odmítl řešit, bod 34: „Soud se tak zjednodušeně řečeno omezil pouze na přezkum běhu doby studia žalobce, bez ohledu na disciplinární řízení.“ Všech pět zmínek AI leží před začátkem vlastního posouzení, ve vlastním posouzení AI není ani jednou. Totéž konstatoval rektor: „Námitky stran použití nástroje umělé inteligence neshledal relevantními, jelikož se nyní řešená věc týká uplynutí maximální doby studia, a nikoliv disciplinárního deliktu.“

Do budoucna sledovat: to disciplinární řízení (sp. zn. 258/352/2024) může skončit u správního soudu a teprve tím by česká judikatura k AI ve vzdělávání vznikla.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:11.A.114.2025.59

AI jako skutkové pozadí

výzkumné/veřejnopodporové projekty v oblasti AI. Zdroje: [MS Praha](https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Html/781850), [NSS](https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Html/747415), [RS NSS](https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Html/746771)

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:14.A.49.2023.59

Automatizované nástroje ve volební kampani

plenární nález o regulaci volební kampaně. AI zde není předmětem sporu, ale figuruje v odůvodnění jako důvod, proč je regulace potřeba: soud zmiňuje „různé formy umělé inteligence jako tzv. social bots“ a astroturfing jako netransparentní působení na názory voličů. Relevance **C**, ale jde o jediné plenární rozhodnutí ÚS, které s AI takto pracuje.

Otevřít plné znění rozhodnutí NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2023:Pl.US.92.20.1

NSS, Ars 6/2023-46 10. 1. 2024 C

Kasační pokračování věci 41 A 24/2022-103, rozhodoval sedmičlenný volební senát a kasační stížnost úřadu zamítl. Vlastní přínos NSS je jinde než u chatbota: u neregistrované třetí osoby se společenská škodlivost měří jen vynaloženými náklady, ne dosahem. Bod [47]: „Při takovém zkoumání lze zároveň brát v úvahu pouze náklady, které žalobce na chatbot vynaložil, nikoli však velikost či intenzitu vlivu, který takový prostředek mohl mít na své adresáty“.

Význam: Pro levný automatizovaný nástroj se širokým dosahem to má reálný dopad: rozhoduje cena, ne zásah. Pozor na váhu: otázku, zda je chatbot volební kampaní, NSS nepřezkoumával, protože mezi stranami nebyla sporná („Krajský soud i stěžovatel dospěli shodně k závěru“). Není to tedy ratio, ale nesporná premisa.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2024:Ars.6.2023.46

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran pokutoval spolek Milion chvilek za to, že se neregistroval jako třetí osoba ve volební kampani. Jedním ze skutků byl facebookový chatbot. Soud dovodil, že „facebookový chatbot naplňoval znaky volební kampaně a žalobce porušil svoji povinnost se kvůli němu registrovat“, rozhodnutí úřadu ale zrušil pro nepřezkoumatelnost v otázce společenské škodlivosti.

Chatbot podle popisu soudu není AI, je to „automatizovaný komunikační nástroj“ pořízený v roce 2021 za desítky tisíc korun, tedy nejspíš pravidlový. Slovo „umělá inteligence“ je v rozhodnutí jedinkrát a jen jako rétorická vsuvka žalobce. Zařazeno pro linii automatizovaných nástrojů v kampani, ne jako AI judikatura.

Otevřít plné znění rozhodnutí vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSBR:2023:41.A.24.2022.103

Jak stránka vznikla a co se cestou opravilo

Přehled začal jako rešerše s AI. Následně bylo každé rozhodnutí otevřeno, přečteno a porovnáno se svým popisem. Vymyšlená rozhodnutí ani citace se nenašly ani jednou, což je u AI rešerše judikatury dobrá zpráva. Deset popisů ale ověření nepřežilo v původní podobě: osm bylo nepřesných a dva věcně chybné. U jednoho byla rekapitulace názoru městského soudu vydávaná za závěr NSS, u druhého byl uveden špatný soud. Všechny jsou přepsané podle skutečného textu rozhodnutí. Horší než chyby byly ale výpadky. Původní rešerše přeskočila NALUS, protože ho nelze prohledat jinak než ovládáním formuláře v prohlížeči, a vypadl jí tím celý Ústavní soud, tedy pět rozhodnutí. Systematické doprohledání justice.cz a vyhledávače NSS pak přineslo dalších 59 kandidátů, z nichž 18 obstálo. Mezi nimi je i to nejcennější rozhodnutí celého přehledu, hradecký test připustitelnosti AI výstupu jako důkazu.

V srpnu 2026 prošel celý korpus druhým kolem, tentokrát proti nezávislé databázi rozhodnutí (mcp.slv.cz). Ověřovaly se tři údaje u každého záznamu: soud, datum a spisová značka. Neshoda nebyla ani jedna. Všechny nalezené vady byly v evropských identifikátorech judikatury (ECLI), které do korpusu přinesl původní strojový sběr. Tři z nich byly poškozené tím, že se na konec nalepil první znak následujícího pole, tedy „ECLI:CZ:US:2025:4.US.1081.25.1K“ místo správného tvaru, a čtvrtý byl useknutý na jediné písmeno. Opraveny jsou všechny čtyři a u dalších dvaapadesáti rozhodnutí identifikátor přibyl, protože v korpusu do té doby chyběl.

Dvě rozhodnutí identifikátor nemají a nedostanou ho. U série devíti rozhodnutí OS Kroměříž jde o jeden záznam pro devět rozhodnutí, takže jediné ECLI pro ně neexistuje. U rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 61 A 27/2025-28 je identifikátor poškozený už na straně zdroje, má uvnitř čárku („ECLI:CZ:KSCB:,2026:…“), a dopsat si opravený tvar bez ověření by bylo přesně to, co tahle stránka dělat nemá.

Druhé kolo přineslo i čtyři nová rozhodnutí. Objevila se tak, že se prošlo, kdo cituje pořádkovou pokutu Ústavního soudu z prosince 2025. Cituje ji devět rozhodnutí, sedm z nich se k umělé inteligenci vztahuje, tři už v přehledu byla a čtyři přibyla. Dvě z těch čtyř přitom slova „umělá inteligence“ ani zkratku „AI“ neobsahují vůbec, takže hledání podle nich by je najít nemohlo. Zbylá dvě citující rozhodnutí jsou trestní usnesení Nejvyššího soudu, která na pokutu odkazují kvůli něčemu jinému, totiž kvůli smyslu povinného zastoupení obhájcem.

Než budete citovat

Osm věcí, které nejsou vidět a rozhodnou o tom, jestli citujete správně. Všechny se ukázaly při ověřování téhle stránky.

Rekapitulace není názor soudu

Nejčastější vada původní verze tohoto přehledu nebyla vymyšlená judikatura, ale rekapitulace vydávaná za závěr soudu. Soudy v úvodu rekapitulují tvrzení stran a závěry nižších soudů, vlastní názor je až v odůvodnění. Konkrétně: závěr o strojovém překladu ruského rejstříku, který přehled připisoval NSS, leží v bodě uvozeném „Městský soud dále uvedl“, zatímco vlastní posouzení NSS začíná o sedm tisíc znaků dál.

Devět rozhodnutí může být jeden text

Devět rozhodnutí OS Kroměříž k automatizovaným modelům a úvěruschopnosti vypadá jako judikaturní linie. Je to jeden šablonový odstavec vložený devětkrát, což dokazuje táž gramatická chyba v osmi z nich. V šesti z devíti navíc automatizované modely nikdo ani netvrdil, soud odstavec vložil sám. Důkazní váha je váha jedné šablony jednoho okresního soudu.

Odkaz, který se otevře, ještě nic nedokazuje

Portál rozhodnuti.justice.cz je jednostránková aplikace a na vymyšlené UUID vrací stejné HTTP 200 a stejných 7459 bajtů jako na pravé. Proklikáním odkazu neověříte nic. Ověřovat se musí přes rozhraní /api/finaldoc/{uuid}, které na výmysl vrátí 404.

Vyhledávače soudů spojují slova přes celý dokument, ne frázi

Hledání „umělé inteligence“ na NALUS vrací i půlmilionový nález o „umělém přerušení těhotenství“, protože obsahuje slovo „umělý“ i slovo „inteligence“, každé jinde. U vyhledávače NSS jsou dva zásahy, kde jsou ta slova od sebe osm a dvanáct tisíc znaků („umělé náklady“ na reklamu a „soupeření inteligence“ pachatelů). U justice.cz je takový šum drtivý: z třiceti kandidátů jich pětadvacet padlo na „generativní orgány“ u hub, „uměleckou činnost“ nebo „degenerativní onemocnění“. Každý zásah je proto nutné otevřít.

Fráze „umělá inteligence“ nestačí, rozhodnutí se tím míjejí

Hradecké rozhodnutí, které je v tomhle přehledu nejcennější, používá zkratku „AI“ sedmkrát a plné sousloví jednou. Do sady se dostalo jen proto, že soudkyně zkratku uvodila slovy „za pomoci umělé inteligence (dále také jen ‚AI‘)“. Kdyby ji nezavedla, fráze by ho neviděla nikdy. Volební rozhodnutí NSS má „chatbot“ třináctkrát a sousloví nulakrát, takže ho fráze najít nemohla vůbec. Kdo hledá jen frázi, míjí právě to, co je nejnovější, protože nová terminologie se ustaluje pomalu.

Nejcennější rozhodnutí o AI slovo „AI“ vůbec nemusí obsahovat

Rozsudek 3 As 34/2025-80 je nejstarší český případ vymyšlené judikatury a nepadne v něm „AI“, „umělá inteligence“ ani „halucinace“ ani jednou. Soud píše opatrně „ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv“ a autorství neurčuje. Žádné hledání podle AI výrazů ho proto najít nemůže, a taky ho nenašlo. Do přehledu se dostal až přes citaci v mladším rozhodnutí, které se na něj odvolává jako na oporu pro odpovědnost za halucinující argumentaci AI. Kdo staví přehled hledáním klíčových slov, systematicky přichází právě o ty případy, kde soud jev řeší, ale nepojmenuje.

Citace fungují oběma směry, ale zpětné je potřeba probrat ručně

Projít, na co nalezená rozhodnutí odkazují, je jen půlka práce. Druhá je opačná otázka: kdo cituje rozhodnutí, které už v přehledu je, a právě ta přinesla nejlepší úlovek. U pořádkové pokuty Ústavního soudu z prosince 2025 to je devět rozhodnutí napříč čtyřmi databázemi včetně insolvenčního rejstříku, a čtyři z nich přehledu chyběla. Pozor ale na to, že seznam citujících rozhodnutí je surová stopa, ne výsledek. Dvě z těch devíti jsou trestní usnesení Nejvyššího soudu, která na pokutu odkazují kvůli povinnému zastoupení obhájcem a s umělou inteligencí nemají nic společného. Kdo by seznam přebral bez čtení, přidal by si do přehledu dvě rozhodnutí o obchodování s lidmi a o podvodu.

Strojově sebraný identifikátor bývá o znak delší, než má být

Čtyři ze šesti evropských identifikátorů judikatury (ECLI), které v korpusu byly z původního sběru, byly poškozené. Ve třech případech stejným způsobem: na konec se nalepil první znak následujícího pole, takže z „…4.US.1081.25.1“ se stalo „…4.US.1081.25.1K“. Vypadá to jako platný identifikátor, projde to očima i letmou kontrolou formátu a v databázi to nenajde nic. Čtvrtý byl useknutý na jediné písmeno. Kdo přebírá ECLI odjinud, musí je zkusit vyhledat, ne jen přečíst.

Meze

Přehled stojí na veřejně dohledatelných primárních zdrojích: rozhodnuti.justice.cz přes oficiální rozhraní, vyhledavac.nssoud.cz, NALUS a databáze Nejvyššího soudu. Není to rešerše placených právních databází a není to záruka, že neexistuje nepublikované rozhodnutí nižšího soudu, které sem patří. U Nejvyššího soudu navíc není ověřeno, jakou část své produkce nezveřejňuje.

Hledalo se na ustálené výrazy. Rozhodnutí, které AI opíše bez nich, třeba slovy „počítačový program vyhodnotil“, fulltext nezachytí. A judikatura přibývá rychle: pět nejcennějších rozhodnutí je z posledních osmi měsíců, takže tenhle přehled bude zastarávat.

Kam dál

Předpis, o který se ta rozhodnutí opírají, je rozebraný v kartě AI Actu; u povinnosti označovat umělý obsah vede přes vlastní situaci nástroj Musím to označit?. Stejnou metodou stojí i druhý korpus na tomhle webu, judikatura ke švarcsystému nad 201 rozhodnutími, a oba jsou ke stažení mezi otevřenými daty.

Není to právní služba ani posouzení konkrétního případu a nenahrazuje ověření v NALUS, u NSS nebo u Nejvyššího soudu. Jak ověřuji právní tvrzení obecně, popisuje metodika.

Jak vzniká obsah

Obsah vzniká v právním workflow Legal To Code pro Claude Code (verze 1.131.0). Citovaná ustanovení se ověřují proti lokální knihovně jejich verbatim znění. Není-li příslušné znění v knihovně, ověřuje se v e‑Sbírce. Pro rešerši judikatury je workflow napojeno na MCP server Salvia. Součástí workflow jsou automatizované kontroly citací a vnitřní konzistence. Ani tyto kontroly nevylučují chybu. Rozhodné informace proto ověřujte v původních pramenech.

Podrobně v metodice · Co se změnilo