advokát podal ústavní stížnost proti usnesení NSS č. j. 10 Azs 113/2025-40 a argumentoval dvanácti rozhodnutími Ústavního soudu a ESLP. Soud zjistil, že „podstatná část z těchto rozhodnutí vůbec neexistuje a část je povinným hrubě dezinterpretována“, a uložil advokátovi pořádkovou pokutu 25 000 Kč podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu za hrubé ztěžování postupu řízení.
Význam: **nejvýraznější ověřené české rozhodnutí k odpovědnosti za AI-generované podání a jediné, kde padla sankce.** Ústavní soud zde používá pojem „halucinující argumentace umělé inteligence“. Metodicky podstatné je, na čem rozhodnutí stojí: známky použití AI (anglicismus, neúplné heslovité věty, nejednotný formát citací, nerozpoznání rozdílu mezi nálezem a usnesením) jsou v odůvodnění jen domněnkou o příčině. Důvodem pokuty je to, že soud „pečlivě ověřil, zda skutečně existují rozhodnutí, která povinný k argumentaci použil“, a zjistil, že neexistují. Soud kontroloval obsah, nikoli původ textu. Sám přitom mluví o „zdánlivě bezvadné ústavní stížnosti“, tedy o podání, na kterém není vada znát.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:1.US.3004.25.1
o jedenáct dnů později tentýž soud odmítl ústavní stížnost pro nenaplnění formálních podmínek a k tomu dodal, že „podání stěžovatelky vykazuje zjevné rysy sepsání za pomoci umělé inteligence (formátování a stylistická úprava, ale také odkaz na nepřiléhavou judikaturu nebo fabulace závěrů, které z uváděných rozhodnutí neplynou)“. S přihlédnutím k sociální a majetkové situaci stěžovatelky pořádkovou pokutu neuložil.
Význam: protipól k I. ÚS 3004/25. Vada podání je táž, sankce nikoli. Ústavní soud tím odstupňoval odpovědnost podle postavení podatele, což je vodítko pro výklad § 61 zákona o Ústavním soudu u AI-generovaných podání. Formulace „fabulace závěrů, které z uváděných rozhodnutí neplynou“ navíc pojmenovává tu obtížnější vadu: citace existuje, míří na skutečné rozhodnutí a jen netvrdí, co se jí přisuzuje.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2025:1.US.3589.25.1
Ústavní stížnost proti zamítnutí návrhu na zastavení osmnáct let bezvýsledné exekuce pro 19 529 Kč. Soud ji odmítl jako zjevně neopodstatněnou pro bagatelnost a teprve v závěru popsal, co našel v podání advokáta: u některých odkazů se „nepodařilo identifikovat odpovídající rozhodnutí“, u jiných rozhodnutí pod uvedenou značkou existuje, ale „jeho předmět ani odůvodnění neodpovídají tvrzenému obsahu“, a závěry nelze dovodit ani při zohlednění podobných spisových značek. Pořádkovou pokutu neuložil, jen připomněl, že ji podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu uložit lze.
Význam: Třetí bod na škále, kterou Ústavní soud staví od prosince 2025. U advokáta pokuta 25 000 Kč (I. ÚS 3004/25), u nezastoupené stěžovatelky žádná se zřetelem k jejím poměrům (I. ÚS 3589/25), tady advokát a přesto jen upozornění. Rozdíl proti prvnímu případu je v rozsahu vady: tam neexistovala podstatná část z dvanácti rozhodnutí, tady jde o dvě neidentifikovatelné značky a několik nepřiléhavých. Soud přitom o umělé inteligenci nemluví vůbec, popisuje jen vady citací a odkazuje na I. ÚS 3004/25 jako na precedens k § 61.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ NALUS (Ústavní soud) ECLI:CZ:US:2026:2.US.802.26.1
Nejstarší článek české linie o vymyšlené judikatuře a jediný, kde soud sáhl po nákladech místo pokuty. Účastník prostřednictvím zástupce doslova citoval výňatky z devíti rozhodnutí NSS a čtyř nálezů Ústavního soudu. Soud je prověřil všechny: „Soud všechny tyto citace ověřil a došel k jednoznačnému závěru, že ani jedna z nich se v odkazovaných rozhodnutích nenachází.“ Čtyři z odkazovaných rozhodnutí (7 As 172/2019, 1 As 125/2019, 1 As 76/2020 a II. ÚS 1516/14) navíc „dokonce vůbec neexistují“. Sankcí nebyla pořádková pokuta, ale odepření náhrady nákladů: „Ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv, soud tyto ve svém souhrnu nepovažoval pro danou věc za jakkoliv přínosné, a náklady na jejich vznik proto nemohl posoudit jako důvodně vynaložené.“
Význam: Třetí cesta, jak soud na vymyšlenou judikaturu reaguje. Ústavní soud dal pořádkovou pokutu (I. ÚS 3004/25), desátý senát NSS důrazné varování (10 As 81/2026-27), tady se to promítlo do nákladů řízení, tedy přímo do peněz zástupce. NSS na tenhle rozsudek sám odkazuje jako na oporu pro odpovědnost za halucinující argumentaci AI. Předsedkyní senátu byla Mgr. Lenka Krupičková.
Soud v celém rozsudku ani jednou nenapíše „AI“, „umělá inteligence“ ani „halucinace“. Formulaci volí záměrně opatrně: „Ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv“. Autorství tedy neurčuje, řeší vymyšlené citace bez ohledu na to, kdo nebo co je vyrobil. Jako AI judikatura ho čte až NSS v 10 As 81/2026-27.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:3.As.34.2025.80
účastník bez právního zastoupení uvedl, že žaloba byla sepsána podle internetového vzoru a s pomocí AI. NSS z toho samotného nedovodil neschopnost účastníka formulovat procesní úkony.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2025:7.As.194.2025.14
kasační stížnost citovala rozhodnutí NSS, která se nepodařilo dohledat; text podle NSS alespoň zčásti působil jako výsledek ne zcela pečlivé práce s AI nástroji.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:21.Afs.170.2025.34
Rozhodnutí, kterým NSS uvedl do českého soudního jazyka pojem „AI slop“. Desátý senát v bodě [20]: „Značná část podání totiž není věcnou polemikou s posouzením krajského soudu, nýbrž se jedná o text patrně generovaný pomocí umělé inteligence (AI), s jehož revizí si advokát nedal valnou práci.“ Soud pak prošel citovanou judikaturu kus po kuse a našel čtyři různé vady: rozhodnutí, která se věci vůbec netýkají; správnou spisovou značku s vymyšleným datem (7 As 268/2023-32 byl vydán 31. 1. 2024, ne 27. 10. 2022); rozhodnutí přiřčené NSS, které ve skutečnosti vydal Krajský soud v Brně; a judikát, který neexistuje vůbec („Rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2010, čj. 1 As 64/2010-128, neexistuje.“). Stížnost NSS zamítl jako nedůvodnou podle § 110 odst. 1 s. ř. s., pořádkovou pokutu neuložil, ale zástupce varoval: „NSS tedy Mgr. Mandíka důrazně vyzývá, aby se napříště vyvaroval takového ledabylého postupu.“
Význam: Nejsilnější česká věta o profesní odpovědnosti za AI výstup: „profesionálové znalí práva přebírají za svá podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci AI, byla-li při tvorbě podání použita“. NSS ji opírá o 3 As 34/2025-80 a o pokutu Ústavního soudu v I. ÚS 3004/25, čímž ty tři věci spojuje do jedné linie. Pozor na vadu, kterou přehlíží i tisk: nejde jen o „neexistuje“ nebo „netýká se“, ale i o SPRÁVNOU spisovou značku se špatným datem a o špatně určený soud. To jsou vady, které kontrola pouhé existence judikátu nechytí.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:NSS:2026:10.As.81.2026.27
Zastupitel obce se sám, bez advokáta, domáhal zveřejnění příspěvku v obecním zpravodaji a opřel žalobu o judikaturu, která „přímo a beze zbytku“ řešila rozhodné otázky. Soud si ji otevřel: „žádné z citovaných rozhodnutí neexistuje v podobě citované žalobcem“. U tří spisových značek existuje rozhodnutí, ale o něčem jiném (dvakrát dopravní přestupek), čtvrtou nelze dohledat vůbec. Žalobu soud odmítl z jiného důvodu, totiž pro nedostatek pravomoci správního soudu, a otázce halucinací věnoval samostatný oddíl s nadpisem „K použití halucinací o rozsudcích“.
Význam: **Jediné rozhodnutí v přehledu, které vysvětluje, proč pořádková pokuta nesedí, a nabízí místo ní jinou cestu.** Soud odlišil svou situaci od Ústavního soudu: „jejím adresátem byl advokát, který zjevně porušil svou povinnost v řízení s povinným advokátním zastoupením. To není případ žalobce.“ A dodal, že nepravdivé tvrzení o judikatuře „nelze považovat ani za neuposlechnutí výzvy soudu, ani za uráživé podání“, takže skutková podstata podle § 44 s. ř. s. naplněna není. Cesta, kterou naznačil, je odmítnutí a limine: „Ve flagrantních případech uvádění nepravd či lží o existující judikatuře lze vycházet z toho, že nejde o návrh vážně míněný. Má být proto a limine odmítnut pro zjevné zneužití práva.“ Slovo „AI“ v rozhodnutí nepadne ani jednou, soud píše jen „Lze si snadno představit, jak k této situaci došlo.“
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPL:2025:55.A.71.2025.20
žalobce odkazoval na rozhodnutí, která nebyla identifikovatelná; závěry odporovaly zákonnému textu a působily jako nekontrolovaná AI aktivita.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPH:2026:41.A.49.2023.104
Nešlo o podání účastníka, ale o **vyjádření žalovaného správního orgánu**. Neexistující judikatura v něm není žádná (slovo „neexist“ se v rozhodnutí nevyskytuje ani jednou), soud si odkazovanou judikaturu dohledal a v hranatých závorkách opravil chybná čísla listů. Vada byla dvojí: chybná čísla jednací a věcná nepřiléhavost. Soud uvedl, že „vyjádření žalovaného vykazuje charakteristiky výtvoru tzv. umělé inteligence, což by samo o sobě ještě nevadilo. Problémem je ale to, že nebyl podroben opravdové kontrole před odesláním.“
Význam: **první doložená recepce I. ÚS 3004/25 nižším soudem**, tedy důkaz, že to usnesení je živé právo, ne ojedinělý exces. Zároveň druhý případ AI vad v argumentaci správního orgánu (vedle MS Praha, 3 A 172/2025-67), takže nejde o singularitu. A metodicky: ukazuje, že *neexistující* citaci je nutné odlišovat od *nepřiléhavé* citace se správným rozhodnutím. Soudy to rozlišují.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:KSPH:2026:54.A.68.2024.68
u profesionálně zastoupeného účastníka soud kritizoval opakované chyby a citace neexistujících rozhodnutí, které s vysokou pravděpodobností vznikly AI zpracováním. Akcentoval očekávanou odbornou úroveň advokátního podání.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:3.Ad.11.2025.130
soud konstatoval, že odkazy na údajná rozhodnutí NSS ve správním rozhodnutí byly zřejmě vyhledány AI, ale neodpovídaly realitě: uvedené spisové značky neexistovaly nebo vedly k jiným věcem.
Význam: důležité tím, že AI-halucinované citace se objevily v argumentaci správního orgánu, nejen v podání účastníka.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:3.A.172.2025.67
civilní odvolací soud řešil podání s neexistujícími nebo irelevantními citacemi Nejvyššího soudu. Soud k nim nepřihlížel jako k autoritě a upozornil na znaky AI-generovaného obsahu.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:KSCB:2026:15.Co.100.2026.121
Nejvyšší státní zastupitelství se v řízení o žalobě proti odepření informací bránilo mimo jiné tím, že žaloba „vykazuje znaky textu generovaného umělou inteligencí“, a odkázalo na 3 As 34/2025-80 a na I. ÚS 3004/25 jako na katalog těch znaků. Doložilo i konkrétní vady: pod sp. zn. 8 As 57/2012 je usnesení v jiné věci, sp. zn. 8 As 150/2014 není evidována, 6 As 68/2019 se zneužití práva netýká. Soud přesto oběma rozhodnutím vyhověl a zrušil je pro nepřezkoumatelnost, protože orgány neodůvodnily, čím právě tato žádost o informace naplňuje zneužití práva.
Význam: **První případ, kdy argument „psala to umělá inteligence“ použil orgán veřejné moci proti občanovi, a nepomohl mu.** Soud se k němu vyjádřil jedinou větou v bodě 35 a věcně dal za pravdu žalobci. Praktický závěr je stejný jako u ostatních rozhodnutí v této sekci, jen z opačné strany: znaky autorství samy nerozhodují, rozhoduje obsah. Kdo staví obranu na tom, jak protistrana text pořídila, místo na tom, co tvrdí, může spor prohrát i s pravdivou domněnkou.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ vyhledavac.nssoud.cz ECLI:CZ:MSPH:2026:8.A.179.2025.38
Zapsaný spolek podal v insolvenčním řízení odpůrčí žalobu, na kterou je aktivně legitimován jen insolvenční správce, a na výzvu soudu odpověděl podáním, o němž soud napsal: „Podání nese jasné znaky toho, že jde o výstup z AI, resp. její odpověď na dotaz či zadání žalobkyně.“ Poznal to podle struktury a dikce, jmenovitě podle podnadpisu „Judikatura a právní opora pro Vaši pozici“ a podle závěru „Vaše odpůrčí žaloba má reálnou šanci na úspěch“. Halucinace našel jednu: rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1415/2020 neexistuje, citovaná věta je z rozsudku 24 Cdo 1415/2020 ze dne 31. 8. 2021 a je z jiného kontextu. Žalobu odmítl pro nedostatek aktivní legitimace.
Význam: **První české rozhodnutí, které jako vadu pojmenovává servilitu jazykových modelů, ne jen halucinace.** Soud píše, že „jazykové modely jsou implicitně nastaveny tak, aby s uživatelem/tazatelem souhlasily a jeho názory podporovaly“, a že to v kombinaci s halucinacemi vede k „vršení tvrzení a konstatování následných procesních požadavků bez souvislosti s typem řízení“. To je jiná vada než neexistující citace: model potvrdí uživateli i procesní cestu, která neexistuje. Přesně to se stalo, spolek se pokusil převzít žalobní oprávnění insolvenčního správce. Soud zároveň odděluje původ textu od jeho posouzení: „Způsob zpracování podání samozřejmě nemůže mít a nemá vliv na práci soudu.“ Žádnou sankci neuložil, žalobkyně není advokát.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ ISIR (insolvenční rejstřík) ECLI:CZ:KSHK:2026:INS.8939.2025.C7.5
Jediná zmínka AI v celém rozhodnutí je závorka v úvodní rekapitulaci: „Žalobou ze dne 15. 7. 2025 (zřejmě sepsané umělou inteligencí) se žalobce domáhal…“ Soud o kvalitě podání ani o dopadu AI neříká nic a žalobu zamítl z důvodu zcela nesouvisejícího (žalobce byl podnikatel čerpající podnikatelský úvěr, neuspěl proto se spotřebitelskou argumentací). Doklad rozšíření jevu, nikoli závěr o kvalitě podání.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSPH03:2025:17.C.199.2025.1
účastník potvrdil využití AI při sepisu žaloby; text obsahoval neexistující nebo nerelevantní judikaturu Nejvyššího soudu.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSPH06:2025:7.C.312.2025.1
vyjádření žalovaného působilo jako obecný, repetitivní AI výstup bez konkrétní právní obrany.
Otevřít plné znění rozhodnutí ↗ rozhodnuti.justice.cz ECLI:CZ:OSPH10:2026:17.C.173.2025.1