Výzkumné otázky

H1

Přestupek neoprávněného poskytování právních služeb (§ 52d zákona o advokacii) je na provozovatele softwarového nástroje aplikovatelný jen při naplnění znaku soustavnosti a úplaty vázané na právní posouzení, nikoli na dodání nástroje jako takového.

Zdroje v ruce

• Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, § 52d, § 1 odst. 2 a § 2 odst. 3 (e-Sbírka). Znění ověřeno proti konsolidovanému textu ČAK (PDF).
• Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 251 neoprávněné podnikání (e-Sbírka).
• Rozbor dokonavého vidu („poskytne") a rozpouštění úplaty v paušálu, viz zápisek Výzkumná otázka 01.
• Zrcadlo z USA: obrana OpenAI staví na tom, že předplatné není úplatou za právní posouzení a nástroj není osoba, viz memorandum z 15. 5. 2026 ve věci Nippon v. OpenAI.
• Stavovský výklad: AI v žádné formě nemůže být poskytovatelem právní služby ve smyslu § 1 zákona o advokacii a odpovědnost advokáta při jejím užití zůstává nedotčena. Stanovisko ČAK k užívání umělé inteligence při poskytování právních služeb, září 2023, PDF na cak.cz.
• Stavovská vrstva je v pohybu: sekce ČAK pro umělou inteligenci a nové technologie připravuje aktualizaci stanoviska, dlouhodobou strategii a IT standardy pro advokáty i vývojáře právních technologií. Rozhovor s Barborou Vlachovou, členkou představenstva ČAK, epravo.cz, 9. 6. 2026.
• Hranice služby a informace v české literatuře: vzor smlouvy pro kohokoli je právní informace, smlouva na míru je právní služba, a vzor upravený AI podle pokynů klienta visí mezi tím. Michal Kuk, Přístup k právu a AI, Bulletin advokacie 7/2025, s. 27.

I protiobcházecí vrstva (§ 2 odst. 3 věta druhá, zprostředkování) je vázaná na osobu poskytovatele. Selhává tedy ze stejného důvodu jako základní skutková podstata.

Stavrozpracováno ve VO-01 · chybí: přestupková praxe Ministerstva spravedlnosti podle § 52d (žádost dle zák. 106/1999) a komentářová doktrína k § 1 odst. 2

H2

Test BGH z věci smartlaw — odlišení právní služby od právně-informačního produktu podle míry individualizace posouzení — je přenositelný do českého prostředí a poskytuje funkční rozlišovací kritérium.

Zdroje v ruce

• BGH, rozsudek z 9. 9. 2021, sp. zn. I ZR 113/20 (generátor smluvních dokumentů smartlaw): schematické skládání dokumentu podle předem daných odpovědí není právní službou, protože chybí právní posouzení konkrétního případu podle § 2 odst. 1 RDG. Primární text k doplnění.
• Český úchyt pro přenos: „udělování právních porad" a „další formy právní pomoci" v § 1 odst. 2 zákona o advokacii (e-Sbírka).
• Stejná dělicí čára koncepčně: nepřekročitelná hranice mezi právní informací a šitým právním závěrem. Eran Kahana, Stanford CodeX, a rozbor v zápisku Nippon v. OpenAI.
• Americké zrcadlo téhož testu: výkon práva vyžaduje uplatnění právní znalosti a dovednosti (Clark v. Gannett, King v. First Capital, citováno dle memoranda OpenAI).
• Z akademické strany týž závěr o generátorech: velké jazykové modely umí vytvořit generickou, povrchově přesvědčivou smlouvu, bez záruky vnitřní konzistence a vhodnosti pro konkrétní transakci. Eliza Mik, Contractual Deepfakes: Can Large Language Models Generate Contracts?, arXiv, 2026.

Pokud test drží, H1 a H2 do sebe zapadají: dodání nástroje je produkt, individualizované posouzení je služba, a hranice běží po míře individualizace.

Stavčeká na primární text BGH a českou doktrínu · kandidát na zápisek VO-02

H3

AI Act tuto mezeru nevyplňuje: právně-poradenské systémy soukromých poskytovatelů nejsou vysoce rizikovými systémy podle přílohy III, která míří pouze na výkon spravedlnosti.

Zdroje v ruce

• Nařízení (EU) 2024/1689 (AI Act), čl. 6 odst. 2 a příloha III bod 8 písm. a), EUR-Lex, CELEX 32024R1689. Bod 8 písm. a) pokrývá systémy užívané justičním orgánem nebo jeho jménem a obdobné užití v mimosoudním řešení sporů; soukromé poradenské systémy v příloze III nefigurují (ověřeno k 6. 7. 2026).
• Čl. 50 AI Act (transparentnost): jediná vrstva, která na takové systémy dopadá, je informační povinnost o interakci s AI, účinná od 2. 8. 2026. Povinnost říct, že jde o AI, není požadavkem na kvalitu výstupu.
• Kontext odkladů: balík Digital Omnibus (schválen 6/2026) odsunul vysokorizikové povinnosti na 12/2027 až 8/2028. I kdyby klasifikace jednou dopadla, povinnosti se vzdalují.
• Průběžný komentář k celému nařízení (TL;DR, lhůty, kapitoly) — karta AI Act na tomhle webu.
• Kontrast z téže přílohy: hodnocení uchazečů o zaměstnání vysoce rizikové je, soukromé právní poradenství ne. Šimon Svoboda, Riziko diskriminace uchazečů o zaměstnání při využívání AI systémů k jejich hodnocení, Revue pro právo a technologie 29/2024, s. 29.
• Agentická AI mezeru dále rozevírá: systémy, které autonomně plánují a vykonávají vícekrokové akce, narážejí na požadavky nařízení (lidský dohled, transparentnost v řetězcích subjektů, behaviorální drift za běhu) i tam, kde nařízení vůbec dopadá. Nannini a kol., AI Agents Under EU Law, arXiv, 2026 (pracovní verze).

Pro sílu hypotézy je podstatné, že mezera není nedopatření: unijní zákonodárce reguluje systémy podle rizika a soukromé právní poradenství za rizikové neoznačil.

Stavjádro ověřeno proti textu nařízení · chybí: recitály k bodu 8 a český prováděcí rámec (dozor)

H4

De lege ferenda je efektivnější výsledková regulace (požadavky na kvalitu, verifikaci a transparentnost výstupu) než vstupní regulace stavovská.

Zdroje v ruce

• Garfield AI (Anglie): regulátorem schválená „AI advokátní kancelář", dokumentaci dělá systém a u soudu argumentuje člověk, přesně výsledkový model. The Economist, The rise of vibe lawyering (29. 6. 2026), výtah v TL;DR.
• Illinois Supreme Court Policy on Artificial Intelligence (úč. 1. 1. 2025): užití AI „se očekává a nemá být odrazováno", odpovědnost nese člověk za finální produkt, illinoiscourts.gov.
• Jones v. Kankakee County Sheriff's Department, 164 F.4th 967 (7th Cir. 2026): odpovědnost za podání podle Rule 11 jako výstupová kotva (citováno dle memoranda OpenAI).
• Podmínky bezpečného přístavu podle Kahany (deterministické brzdy, auditovatelnost, znalost jurisdikce) jako konkrétní podoba požadavků na výstup a architekturu, Stanford CodeX, rozbor v zápisku.
• Technická mez vstupní kontroly: detektory AI textu jsou nespolehlivé a snadno obejitelné, Stanford HAI a NIST AI 100-4.
• Nástroje výsledkové regulace v literatuře: regulace technickými normami a certifikací (kap. 2) a odpovědnost za vadu výrobku s povinným pojištěním (kap. 5), Mesarčík, Gyurász a kol., Právo a umelá inteligencia (PF UK v Bratislavě 2024, otevřená učebnice, CC BY-NC-ND).
• Ex post vrstva v českém právu už existuje: ochrana osobnosti (§ 81 a § 82 občanského zákoníku) a zásada přesnosti údajů (čl. 5 odst. 1 písm. d) GDPR) jako obrana proti halucinacím, včetně stížnosti NOYB na OpenAI. Langhoffer, Nonnemann, Právo vs. halucinace: Co dělat, když umělá inteligence lže?, Právní rozhledy 13–14/2025, s. 436.
• Česká justice už dnes hodnotí výstup, ne nástroj: použití strojového překladu důkazních listin samo o sobě nečiní rozsudek nepřezkoumatelným, NSS 11. 9. 2025, sp. zn. 5 Azs 95/2025-42, anotace v Revue pro právo a technologie 32/2025.
• A sankční praxe míří na výstup, ne na užití nástroje: Ústavní soud uložil advokátovi pořádkovou pokutu 25 000 Kč za stížnost opřenou o neexistující judikaturu (usnesení z 1. 12. 2025, sp. zn. I. ÚS 3004/25) a Nejvyšší správní soud nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření s vymyšlenými citacemi (rozsudek z 15. 10. 2025, č. j. 3 As 34/2025-80, citováno dle Hlovjak, Šlechta, Možné důsledky nesprávného použití AI v procesních podáních, epravo.cz, 13. 1. 2026). Oba soudy přitom užití AI výslovně připouštějí, kárná linie ČAK zatím rozhodnuta není.
• Odpovědnost za výstup drží i mimo právní služby: podnik odpovídá za mylnou informaci svého chatbota stejně jako za jiný obsah vlastního webu (nedbalostní uvedení v omyl). Moffatt v. Air Canada, 2024 BCCRT 149, 14. 2. 2024, plný text na CanLII.
• Empirický důvod, proč regulovat právě výstup: právní halucinace u obecných modelů se při ověřitelných dotazech na judikaturu pohybují mezi 58 a 88 % podle modelu. Dahl, Magesh, Suzgun, Ho, Large Legal Fictions, Journal of Legal Analysis 2024, arXiv.
• Experiment s kvalitou výstupu přímo ve stavovském tisku: judikatorní analýzu adekvátní kauzality rakouského OGH vygeneroval ChatGPT 5 podle strukturovaného promptu, autor výstup jen zkontroloval a prompt otiskl. Petr Bezouška, AI: Adekvátní příčinná souvislost v judikatuře rakouského OGH, Bulletin advokacie 12/2025, s. 24.

Stavkoncepční · chybí: srovnání regulačních režimů (SRA vs. ČAK) a návrhová část

Knihovna

Prameny v ruce nad rámec jednotlivých hypotéz, roztříděné podle témat. Česká produkce pochází většinou z licencovaných databází a je proto bez odkazů, otevřené a primární zdroje odkazy nesou.

AI v justici a dokazování

• Petr Zima, Ke dvěma aspektům využití umělé inteligence v oblasti práva, Právní rozhledy 20/2023, s. 712. AI jako důkaz (ocenění podniku neuronovou sítí, které se od reality odchýlilo 2,7krát) a predikce rozhodnutí, včetně francouzského zákazu analytiky soudců.
• Anežka Karpjáková, Zcela automatizované AI systémy a tvorba odůvodnění soudního rozhodnutí v civilním procesu, Právní rozhledy 22/2024, s. 737. Náležitosti odůvodnění podle § 157 OSŘ proti černé skřínce, vysvětlitelná AI a kandidátní řízení (úschovy, umoření listin).
• Viktor Gazda, Předpověď recidivy umělou inteligencí a právo na soukromí, Právní rozhledy 8/2023, s. 283. Proporcionalita algoritmické predikce, zkušenost se systémem COMPAS.
• Ondrej Kubík, Možnosti využitia umelej inteligencie pri hodnotení vierohodnosti svedeckých výpovedí, Trestněprávní revue 3/2025, s. 133. Slovenský pohled na AI ve forenzní psychologii dokazování.
• Libor Pavlíček, Kafkův Proces pohledem AI, Bulletin advokacie 1–2/2026, s. 46. Esej o třech metodách poznání v právu a návrh zabudovat Radbruchovu formuli do návrhu právní AI.
• Jakub Dohnal, Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?, epravo.cz, 5. 8. 2024. K rozsudku Městského soudu v Praze 10 A 99/2023: nespolehlivost ChatGPT ve skutkových otázkách je obecně známou skutečností podle § 121 o. s. ř., výstup proto není důkazním prostředkem.
• Jiří Hadaš, Umělá inteligence a právo. Patrně první rozsudek ve věci umělé inteligence, epravo.cz, 3. 11. 2023. K rozsudku Spolkového ústavního soudu 1 BvR 1547/19 a 1 BvR 2634/20 z 16. 2. 2023: automatizovaná analýza policejních dat v Hesensku a Hamburku jako nepřiměřený zásah do informačního sebeurčení, adaptivní systémy podle soudu zasahují do základních práv zvlášť hluboko.
• Pavla Krejčí, Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI, epravo.cz, 29. 5. 2025. AI srazila náklady na tvorbu formálně bezvadných podání. K sérii jednoho stěžovatele s téměř 860 řízeními (NSS 7 As 116/2023-11), k pořádkové pokutě za podání sledující zjevné zneužití práva (§ 44 odst. 1 s. ř. s.) a k anglickému modelu civil restraint orders podle Senior Courts Act 1981, s. 42.
• Zbyněk Loebl, Jak bude vypadat online soud za 10 let?, epravo.cz, 28. 2. 2025. Online justice a digitální znevýhodnění stran, koncept osobní AI jako digitálního zástupce strany v řízení.
• State v. Loomis, 2016 WI 68, Nejvyšší soud Wisconsinu, 13. 7. 2016, plný text. Užití rizikového skóre COMPAS při ukládání trestu neporušilo právo na spravedlivý proces, skóre ale nesmí být určujícím faktorem a soud musí znát limity nástroje (proprietární povaha, skupinová data, riziko nadhodnocení menšin). Primární pramen k algoritmickému skórování v justici.

Trénink modelů a duševní vlastnictví

• Eva Fialová, Legalita trénování umělé inteligence, Právní rozhledy 12/2026, s. 402. TDM výjimky čl. 3 a 4 DSM směrnice, rozsudky Kneschke v. LAION a GEMA v. OpenAI, memorování jako hranice a předběžná otázka C-250/25 Like Company v. Google Ireland.
• Regina Yusupova, Generativní AI a vybrané otázky autorského práva, Duševní vlastnictví 3/2023, s. 3. Zarya of the Dawn, přístup US Copyright Office a computer-generated works.
• Regina Yusupova, Generativní AI a vybrané otázky patentového práva, Duševní vlastnictví 4/2023, s. 3. DABUS a odmítnutí AI jako původce vynálezu napříč jurisdikcemi.
• Klára Mladá, (Ne)díla umělé inteligence a počiny dalších (ne)autorů, Obchodněprávní revue 2/2023, s. 122. Výstup bez autora jako věc movitá (§ 1045 a § 1074 občanského zákoníku) a rozpor podmínek platforem s českým právem.
• Softwarové smlouvy, 2. vydání, 2025, kapitola Ochrana dat a umělá inteligence. Praktická smluvní ujednání k trénovacím datům a výjimky § 39c a § 39d autorského zákona.
• Zuzana Ottová, Jiří Dyčka, Umělá inteligence jako původce vynálezu ve světle případu DABUS, epravo.cz, 2. 10. 2024. EPO J 0008/20 se závěrem, že stroj není vynálezcem ve smyslu Evropské patentové úmluvy, německý BPatG 11 W (pat) 5/21 i britský UKSC 49/2023 drží původce vynálezu jako fyzickou osobu. Na to navazuje Městský soud v Praze, č. j. 10 C 13/2023 z 11. 10. 2023: autorem může být jen fyzická osoba a prompt je nanejvýš námět díla.
• Tim W. Dornis, Sebastian Stober, Generative AI Training and Copyright Law, arXiv, 2025. Interdisciplinární argument, že generativní trénink není běžné vytěžování textů a dat a že memorování zakládá autorskoprávní problém nezávisle na TDM výjimkách.
• Technická linie memorování: Carlini a kol., Quantifying Memorization Across Neural Language Models, arXiv, 2022, memorování roste s velikostí modelu, duplikací dat a délkou kontextu. Freeman a kol., Exploring Memorization and Copyright Violation in Frontier LLMs, arXiv, 2024, výstupní filtry proti doslovné reprodukci lze promptem obejít.
• Primární americká praxe k autorství: dopis U.S. Copyright Office ve věci Zarya of the Dawn, 21. 2. 2023, copyright.gov, obrázky z Midjourney nejsou lidským autorstvím, chráněn zůstal text a uspořádání. Registrační pokyny 88 Fed. Reg. 16190, 16. 3. 2023, govinfo.gov, nechránitelný AI materiál se vyjímá z nároku a posouzení jde vždy po míře lidské kontroly nad výsledkem.

Korporátní rozhodování s AI

• Lucie Josková, Rozhodování člena statutárního orgánu kapitálové společnosti, C. H. Beck 2024. Člen orgánu jako „pán procesu": AI smí rozhodování podporovat, ne nahradit (§ 159 občanského zákoníku), delegační test řádného výběru, porozumění a kontroly, zkreslení automatizací a nepřípustnost rozhodujícího hlasu AI podle § 44 odst. 3 ZOK. Český protějšek slovenské kapitoly o orgánech společností v učebnici Mesarčík, Gyurász a kol.
• Tadeáš Diviš, Umělá inteligence a CorpTech v kontextu právní regulace, epravo.cz, 27. 2. 2026. Smart kontrakty a požadavek mechanismů zásahu do automatizovaného plnění, standard odborné péče při AI due diligence a dopady připravovaného adaptačního zákona na korporátní compliance.

Regulace a veřejná správa

• Adam Jareš, Umělá inteligence, automatizace a kódování v právu, Bulletin advokacie 1–2/2025, s. 33. Automatizace správního rozhodování (sněmovní tisk č. 845), interaktivní vzory vyhlášek a projekt AI legislativce Digitální a informační agentury.
• Regulace umělé inteligence, Právní rozhledy 22/2025, s. II. Legislativní editorial k návrhu českého adaptačního zákona o umělé inteligenci z dílny MPO.
• Žaloba X.AI Holdings v. Komise, T-120/26 (podána 16. 2. 2026), Úřední věstník C/2026/2391. Osm žalobních důvodů proti pokutám podle nařízení o digitálních službách, mj. výklad pojmu poskytovatel a doktrína jediné hospodářské jednotky.
• Cobbe, Lee, Singh, Reviewable Automated Decision-Making, arXiv, FAccT 2021. Přezkoumatelnost jako rámec odpovědnosti automatizovaného rozhodování: samotné vysvětlení modelu regulatornímu dohledu nestačí, klíčové je vedení záznamů napříč celým sociotechnickým procesem. Užitečné pro FRIA i správní AI.

AI na pracovišti

• Anna Králíková, Odpovědnost zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s využitím umělé inteligence, epravo.cz, 30. 6. 2026. Mapa odpovědnostních vztahů: za užití AI zaměstnancem odpovídá třetím osobám zaměstnavatel, zaměstnanec odpovídá jen zaměstnavateli, k tomu povinnosti zavádějícího subjektu podle čl. 4 a čl. 26 AI Actu.
• Michaela Vimpelová, Vliv umělé inteligence na zaměstnávání a pracovní právo, epravo.cz, 9. 4. 2024. Vysoce rizikové systémy náboru a hodnocení zaměstnanců, zákaz rozpoznávání emocí na pracovišti a psychosociální rizika jako součást bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Sánchez-Monedero, Dencik, Edwards, What does it mean to solve the problem of discrimination in hiring?, arXiv, 2020. Rozbor náborových systémů (HireVue, Pymetrics, Applied): tvrzení dodavatelů o odstranění zkreslení jsou málo ověřovaná a unijní a britský rámec se od amerického liší.
• Doktrína méně diskriminačních alternativ: Black a kol., The Legal Duty to Search for Less Discriminatory Algorithms, arXiv, 2024, a Laufer, Raghavan, Barocas, What Constitutes a Less Discriminatory Algorithm?, arXiv, 2025. Pro tentýž predikční problém často existuje stejně přesný a méně diskriminační model, definice hledání ale potřebuje standard rozumnosti.

Knihy v recenzích

• Richard Susskind, How To Think About AI: A Guide For The Perplexed, Oxford University Press 2025. Recenze Kristýna Mlčáková, Revue pro právo a technologie 31/2025. Rozlišení outcome-thinking a process-thinking, sedm kategorií rizik včetně rizika nečinnosti.
• Bart van der Sloot, Regulating the Synthetic Society, Hart Publishing 2024. Recenze Damián Palašta, Revue pro právo a technologie 30/2024. Deepfakes, humanoidní roboti, AR a VR proti limitům GDPR a AI Actu.

Profese v praxi

• Pavel Kroupa, AI: Přichází doba umělé inteligence, Bulletin advokacie 10/2023, s. 3. Úvodník představenstva ČAK k dopadům AI na advokacii a první zmínka stavovského stanoviska.
• Olga Černá, Rozhovor s AI: Dejte mi práci, kterou dělat můžu, Komorní listy 1/2025, s. 23. Rozhovor s chatbotem o automatizaci exekutorské praxe, ilustrativní i svými limity.
• Martin Maisner, Umělá inteligence a my ostatní, EPRAVO.CZ Magazine 2/2023. Protože právní služby smí poskytovat jen advokát, odpovídá advokát plně i za chyby převzaté z AI, k nimž přistupoval v dobré víře. Autor byl v době textu místopředsedou ČAK.
• Jiří Matzner, Co když před námi začne umělá inteligence skrývat právo?, epravo.cz, 26. 3. 2025. Epistemické riziko generativních modelů: odpovědi jsou pravděpodobnostní, model proto může méně známé předpisy fakticky zneviditelnit.
• Právní poradenství poháněné umělou inteligencí. Frank Bold spustil veřejné testování, epravo.cz, 9. 5. 2023. První veřejný test AI právního poradenství českou advokátní kanceláří (GPT-4 nad databází vlastní poradny), raný datový bod k hranici právní informace a služby z H1 a H2.
• Eliza Mik, Caveat Lector: Large Language Models in Legal Practice, arXiv, 2024. Riziko nadměrného spoléhání: plynulost a přesvědčivost výstupu nevypovídá o pravdivosti, modely pracují s rozložením slov, ne s ověřenými fakty.