Co článek 4 AI Act skutečně ukládá (a co ne)

Stav k 7. 7. 2026. Citace ověřeny proti úřednímu českému znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (dále „AI Act” nebo „nařízení”).

Znění povinnosti

Čl. 4 AI Act (nadpis „Gramotnost v oblasti AI”):

„Poskytovatelé systémů AI a subjekty zavádějící AI přijímají opatření, aby v co největší možné míře zajistili dostatečnou úroveň gramotnosti v oblasti AI u svých zaměstnanců i u všech dalších osob, které se jejich jménem zabývají provozem a používáním systémů AI, s přihlédnutím k jejich technickým znalostem, zkušenostem, vzdělání a odborné přípravě a prostředí, v němž mají být systémy AI používány, a s ohledem na osoby nebo skupiny osob, na kterých mají být systémy AI používány.”

Povinnost se použije od 2. února 2025. Podle čl. 113 písm. a) se kapitoly I a II nařízení (článek 4 je součástí kapitoly I) použijí od tohoto data.

Koho povinnost zavazuje

Ne doslova „všechny zaměstnavatele”. Adresáty jsou dvě skupiny vymezené v čl. 3 nařízení:

• poskytovatel (čl. 3 bod 3): ten, kdo systém AI vyvíjí nebo nechává vyvíjet a uvádí jej na trh či do provozu pod svým jménem,
• zavádějící subjekt (čl. 3 bod 4): ten, kdo „v rámci své pravomoci využívá systém AI, s výjimkou případů, kdy je systém AI využíván při osobní neprofesionální činnosti”.

Prakticky: firma, jejíž zaměstnanci používají při práci chatboty nebo jiné nástroje AI, bude zpravidla zavádějícím subjektem, takže dopad je široký. Výjimka míří na osobní, neprofesionální použití. Tvrzení „povinnost mají všichni zaměstnavatelé” je tedy zkratka, která v řadě případů vyjde nastejno, ale právně přesná není (firma, kde se AI nepoužívá vůbec, adresátem není).

Jaká je intenzita povinnosti

Měkká. Text ukládá „přijmout opatření” k zajištění dostatečné gramotnosti „v co největší možné míře” a výslovně káže přihlížet ke znalostem, zkušenostem, vzdělání a kontextu použití. Jde o povinnost náležité snahy odstupňovanou podle situace, ne o povinnost dosáhnout certifikovaného výsledku. Sekretářka používající chatbota k formulaci e-mailů potřebuje jinou úroveň než tým nasazující systém AI při náboru.

Co nařízení NEpředepisuje

• žádnou formu školení (video, prezenční kurz, e-book),
• žádný test, certifikát ani podepsaný protokol,
• žádnou periodicitu,
• žádnou akreditaci poskytovatele školení.

Test a protokol jsou rozumná důkazní praxe (firma jimi doloží, že opatření přijala), ale jsou to nástroje, které si firma volí sama. Komerční nabídky, které konkrétní formu prezentují jako zákonný požadavek, přidávají k nařízení něco, co v něm není.

Sankce

Za porušení čl. 4 nehrozí přímá správní pokuta. Čl. 99 odst. 4 nařízení taxativně vyjmenovává ustanovení, jejichž porušení se pokutuje (povinnosti podle čl. 16, 22, 23, 24, 26, 31, 33 odst. 1, 3 a 4, 34 a 50). Článek 4 v tomto výčtu není. Čl. 99 odst. 1 současně ponechává členským státům prostor stanovit „sankce a jiná donucovací opatření”. Český adaptační zákon o umělé inteligenci z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu je k datu tohoto rozboru projednáván (počítá s Českým telekomunikačním úřadem jako jednotným kontaktním místem dozoru), sankci za čl. 4 nezavádí a do jeho přijetí v ČR žádná vnitrostátní pokuta za AI gramotnost neexistuje.

K tomu přistupuje balík Digital Omnibus: podle politické dohody Evropského parlamentu a Rady ze 7. 5. 2026 se znění čl. 4 mění z povinnosti „zajistit dostatečnou úroveň” gramotnosti na měkčí povinnost přijmout opatření „na podporu rozvoje” gramotnosti. Dohoda čeká na vyhlášení v Úředním věstníku, do té doby platí současné znění. Směr je ale zřejmý: unijní zákonodárce povinnost změkčuje, ne přitvrzuje, což je další hřebík do rakve marketingu strachu.

Nepřímé důsledky ale existují a jsou reálné:

1. Přitěžující kontext. Při porušení jiné povinnosti (např. čl. 26 nebo čl. 50) bude absence jakéhokoli školení vypovídat o míře péče. Čl. 99 odst. 7 při ukládání pokut zohledňuje mimo jiné technická a organizační opatření provozovatele.
2. Civilní odpovědnost. Škodu způsobenou převzatým chybným výstupem AI nese firma a neproškolený personál se v případném sporu obtížně obhajuje.
3. Smluvní a reputační rovina. Zákazníci a pojistitelé se na opatření podle čl. 4 začínají ptát.

Sousední povinnosti, o kterých má školení mluvit

• Čl. 5 (použije se od 2. 2. 2025): zakázané postupy, mimo jiné manipulativní techniky, sociální kredit (social scoring) a odvozování emocí zaměstnanců na pracovišti (čl. 5 odst. 1 písm. f), s výjimkou lékařských a bezpečnostních důvodů).
• Čl. 26: povinnosti zavádějících subjektů u vysoce rizikových systémů AI, zejména lidský dohled způsobilými osobami (odst. 2) a povinnost zaměstnavatele předem informovat zástupce zaměstnanců a dotčené pracovníky (odst. 7).
• Čl. 50: transparentnost. Osoby musí být vyrozuměny, že komunikují se systémem AI (odst. 1), syntetický obsah se označuje ve strojově čitelném formátu (odst. 2), zveřejněný deep fake a uměle vytvořený text informující veřejnost se přiznává (odst. 4).

Harmonogram (čl. 113)

• 2. 2. 2025: kapitoly I a II (definice, AI gramotnost, zakázané postupy),
• 2. 8. 2025: mimo jiné kapitola V (obecné modely AI) a kapitola XII (sankce),
• 2. 8. 2026: obecná použitelnost nařízení,
• 2. 8. 2027: čl. 6 odst. 1 a odpovídající povinnosti.

Balík Digital Omnibus (politická dohoda ze 7. 5. 2026, Evropský parlament 16. 6. 2026, Rada 29. 6. 2026) harmonogram u vysoce rizikových systémů posouvá na 2. 12. 2027 (příloha III) a 2. 8. 2028 (příloha I) a zavádí přechodné období pro strojově čitelné označování obsahu u starších generativních systémů do 2. 12. 2026. Nové lhůty platí po vyhlášení v Úředním věstníku, ke dni tohoto rozboru vyhlášeny nebyly.

Shrnutí pro firmy

Povinnost existuje, je měkká a splnitelná vlastními silami. Přiměřené opatření pro běžnou firmu: interní pravidla používání AI, krátké školení přizpůsobené rolím, evidence o jeho proběhnutí a opakování při podstatné změně nástrojů nebo předpisů. Přesně to tento balíček zdarma poskytuje.